Přehled druhů piva IV.
Lambiek | Jde o úplně zvláštní typ piva. Vzniká spontálním kvašením (takový prapůvodce všech ostatních piv:-)) Pro výrobu se využívá speciálních kvasnic až z belgického města Zennevallei (jih od Bruselu). Vaří se z 30% pšenice, ponechá se v dubovém dřevě (nejčastěji obrovské sudy). Obsahuje málo alkoholu a ve své "pannenské" podobě není přiliš oblíbené. Nejčastěji se sladí nebo jinak dochucuje (viz. Faro, Geuze). |
Geuze | Smícháním starého a mladého lambieku + naplnění do lahví = směs, která se dále vyvíjí ve sladkokyselé pivo, jež je živější než lambiek sám. |
Faro | viz. lambiek + přidává se do něj cukr, aby bylo pivo sladší. |
Ovocné pivo | Jde především o belgická piva, do kterých se přidává určité množství ovoce. Základ může tvořit lambiek nebo geuze. Nejčastější modifikace jsou "třešňové" (tzv. kriekové pivo) a "malina" (případně banány, borůvky, jablka...). |
Steam beer | Tak a teď z druhé strany Země:-)) Název ("parní pivo") vznikl v oblasti zálivu San Franciska, kde vyjadřoval zvláštní způsob vaření. Je to vlastně takový hybrid mezi svrchní a spodní fermentací. Jde o velmi živé pivo a při narážení sudu vyšel vždy zvuk připomínající unikající páru. V San Francisku existuje dodnes pivovar, který tento typ piva vaří. Objemový podíl alkoholu je 5% a podává se s pokojovou teplotou. |
Trappiste | Je to svrchně kvašené pivo a na světě existuje jen 6 pivovarů (5 v Belgii a 1 v Holandsku), které tak své pivo mohou nazývat. Velmi připomínají belgické piva typu ale nebo ječné vína. Je to mimořádně silné, přirozeně upravované pivo. Obdobou trappiste je rakouský a německý Klosterbäu a Stiftsbräu.Podává se se sklepovou teplotou a s velkou úctou. Objemový podíl alkoholu je 6-8%. |
Tripple | je druhem trappiste a vyznačuje se mimořádně zlatissté barvy. |
Vlámské hnědé | Belgická specialitka:-)) Mívá červenohnědou barvu. Zraje snad rok nebo i více let. Tím vzniká lehce sladkokyselá příchuť. Nakonec se řeže s mladým pivem. Podíl alkoholu je 5%. |
Urtyp | Takto bývají označována piva, která se činí nárok na originálnost typu. Tato označení jsou obecně akceptována v Německu, jinde na světě je však jejich platnost omezená. |